Klíšťata

S kousnutím klíštěte na Vás číhá řada nemocí, jejichž následky Vás mohou omezovat po zbytek života. Jak lze těmto onemocněním předejít?

Klíšťata

Klíště obecné (Ixodes ricinus) je roztoč patřící do čeledi klíšťatovití (Ixodidae). Živí se sáním krve na savcích, plazech nebo ptácích.

U klíšťat platí tzv. pohlavní dimorfismus, tedy, že se samička liší od samce. Velikost samiček se pohybuje od 3,5 do 4,5 mm (po nasátí až 11 mm i více). Specifická anatomická a fyziologická přizpůsobení umožňují samičce klíštěte zvětšit během sání svůj objem až 300 krát. Může za to kožovitý tělní pokryv, který je v klidové podobě nařaseně poskládaný a dovede se natáhnout. To má za následek i výrazné změny ve tvaru i barvě klíštěte. Samečci měří 2,2 – 2,5 mm a stačí jim pro život jen menší množství krve. Na hostitele se přichycují jen proto, aby na něm vyhledali samičku a spářili se s ní. Plně nasátá oplodněná samička pak ze svého hostitele odpadne a naklade do půdy 2500 až 10 000 vajíček. Po nakladení vajíček samičky hynou. Délka vývojového cyklu klíštěte závisí na konkrétních podmínkách, pohybuje se v rozmezí jednoho až šesti let.

Výskyt klíšťat

Klíštěti obecnému naprosto vyhovuje listnatý nebo smíšený les (i městský park), do nadmořské výšky 800 m. n. m., kde na vegetaci blízko nad zemí a v typickém posedu „s rozevřenou náručí“ trpělivě čekají na svého hostitele. Jsou slepá, ale velice citlivě reagují na vydechovaný CO2. Přezimují v kterémkoliv stadiu vývoje, v hladovém i nasátém stavu. Probouzejí se už při teplotách nad 6°C. Jejich nejvyšší aktivita je 2–3 týdny po posledním sněhu, nejčastěji je to konec března. První larvy se objeví během dubna a května.