Klíšťata

S kousnutím klíštěte na Vás číhá řada nemocí, jejichž následky Vás mohou omezovat po zbytek života. Jak lze těmto onemocněním předejít?

Mýty o klíšťatech

Mýtus: Klíšťata padají ze stromů.

Představa klíštěte sedícího na větvi a čekajícího na první lidskou oběť, která se ocitne v dosahu, aby jí mohlo skočit za krk, je zcela mylná. Dospělá klíšťata se nejčastěji vyskytují v trávě vysoké do jednoho metru na stoncích, popř. na nízkých keřících, kde uchycena za zadní nohy trpělivě čekají na procházejícího člověka či zvíře.

Mýtus: Klíšťata v zimě umírají.

Každý třetí člověk se domnívá, že klíšťata jsou aktivní pouze v létě, při vysokých teplotách. Klíšťata jsou schopná zvládnout poměrně velký pokles teplot, takže mohou zůstat aktivní dokonce až do příchodu prvních mrazíků. Klíšťata samozřejmě nejsou schopná přežít skutečné mrazy, ale většina lidí se domnívá, že při říjnové procházce lesem už nemusí použít repelent.

Mýtus: O tom, že vás kouslo klíště, vždy víte.

Přisátí klíštěte je bezbolestné, takže více než polovina lidí nakažených lymskou boreliózou uvedla, že vůbec netušili, že je klíště kouslo. Někdy se nemusí objevit ani varovný červený flíček, po kterém lidé obvykle pátrají. Jakmile tedy uprostřed léta začnete trpět podezřelými symptomy, jako je horečka, zimnice, bolesti kloubů a hlavy, měli byste co nejdřív navštívit lékaře, ačkoli nevíte o tom, že by vás kouslo klíště.

Mýtus: Klíště nejlépe odstraníte krémem, olejem, nebo vazelínou.

Klíště má několik obranných mechanizmů, které v ohrožení života zapojí. Jediné, čeho dosáhnete, je situace, kdy se klíště začne "dusit" a rychleji vyprázdní obsah střev do vašeho krevního oběhu. Klíště byste vždy měli odstranit speciálními kleštičkami a viklavými pohyby jej opatrně vytáhnout z kůže. Dejte pozor, abyste ho při vyndavání nepřetrhli.

Mýtus: Klíště „vytočíte“ proti směru hodinových ručiček.

Ani mýtus o vytočení klíštěte proti nebo po směru hodinových ručiček není správný. Do kůže není zašroubované, ale zakousnuté, jeho kusadla připomínají kombinační kleště.

Mýtus: Jakmile vás klíště "kousne", jste nakažen/a.

Infekce lymské borreliózy se z klíštěte přenáší až po delší době sání, zatímco klíšťovou encefalitidou se můžete nakazit prakticky okamžitě po přisátí klíštěte.  Bakterie způsobující tato nakažlivá onemocnění totiž žijí v žaludku klíšťat a do vašeho krevního oběhu se dostanou s jejich slinami. Čím dříve tedy klíště objevíte a odstraníte, tím lépe.

Mýtus: Každé klíště je přenašečem nemocí.

Mnoho klíšťat vás skutečně může nakazit některou z velmi nepříjemných chorob, ale stejně tak mnoho klíšťat vůbec nakažených není. Pokud tedy objevíte na svém těle přisáté klíště, nemusíte propadat panice. Záleží na tom, kde dané klíště žije a především, zda se před tím, než se přisálo na vás, napilo krve nakaženého zvířete, například psa, ptáka, nebo myši. Zdaleka ne všechna klíšťata jsou přenašeči nemocí.

Mýtus: Klíšťovou encefalitidou se můžeme nakazit pouze na počátku léta.

Přestože na začátku léta dochází k největšímu počtu nákaz, klíšťata mohou být aktivní již při teplotách přesahujících sedm stupňů Celsia. Protože v posledních letech jsou zimy obvykle mírnější a průměrné teploty během roku stoupají, také sezona klíšťat se rozšiřuje směrem do brzkého jara i pozdního podzimu.

Mýtus: Klíšťata jsou nebezpečná hlavně pro myslivce nebo lesní dělníky.

Tato teorie platila možná dříve, avšak dnes tráví svůj volný čas v přírodě mnoho lidí. Podle některých údajů se 90 % lidí nakažených klíšťovou encefalitidou věnovalo zahrádkaření, kempování nebo pěší turistice. A to ani nemluvíme o tom, že v posledních letech podnikají klíšťata invazi také do městských parků, zahrad, břehů řek a rybníků. Obecně se klíště vyskytuje všude, kde je tráva vyšší než 20 cm. Výrazně méně bývá klíšťat v jehličnatých lesích.

Mýtus:  Klíště napadá hlavně lidi se „sladkou“ krví.

Klíšťata se orientují podle čichu. Vnímají lidské pachy, tělesné teplo a zvýšené množství oxidu uhličitého, který člověk a jiní tvorové vydechují. Mýty o změně složení potu po požití piva či česneku nikdy nebyly vědecky potvrzeny. Odpudivý účinek mají pouze repelenty, které mají však dočasný efekt, proto se na ně nelze stoprocentně spoléhat.

Mýtus: Na světlé oblečení klíšťata nejdou.

Barva oblečení nehraje důležitou roli. Světlá látka má jen tu výhodu, že na ní klíště snáze zahlédnete a můžete jej rychleji odstranit. Vedle světlé barvy je vhodné volit i hladký materiál, po kterém klíště hůře šplhá. Do přírody jsou tedy ideální dlouhé světlé kalhoty, nejlépe dole zakončené gumou nebo nohavicemi zastrčenými do ponožek.